S bráchou jsme se trošku ťukli, jinak nic velkého, říká Jakub Heža
P R A H A – Jako malí proti sobě hráli na zahradě, teď se poprvé proti sobě potkali na ledě. Jakub Heža naskočil do prvního zápasu za HC Masaryk University a rovnou proti týmu, za který hraje jeho bratr Oldřich. Tým Masaryčky nakonec oloupil výhrou 3:1 Engineers Prague na jejich ledě o všechny body. „Jednou mi taktak uhnul,“ usmál se Jakub při otázce na souboje s bratrem.
Jak hodnotíte svůj první zápas v soutěži?
Bylo to celkem fajn, hezky jsem si zabruslil, těšil jsem se na to.
Do první třetiny jste naskočili rovnou z autobusu, nestihli jste rozcvičku ani rozbruslení…
Ze začátku jsme byli trošku zatuhlí, ale po první třetině už to bylo dobré.
Soupeř vás v první třetině rozstřílel 15:5, to asi nebylo úplně příjemné…
Mně to nevadilo, já jsem před bránou nestál. (směje se) Dalo se to čekat, soupeř byl rozcvičený, my jsme se ze začátku spíš snažili udržet puk pod kontrolou, což se nám moc nedařilo. Naštěstí pro nás jsme to ustáli.
Už se vám někdy stalo, že jste přijeli pozdě a šel jste přímo do zápasu?
Ještě ne, vždycky jsme měli aspoň dvacet minut. Teď to byl asi největší extrém, co může být.
Pomohla vám v začátku zápasu ubráněná přesilovka pět na tři?
Jo, určitě jo. Pak jsme se konečně dostali do tlaku.
Co brácha? Dostali jste se spolu do nějakých hitů u mantinelu?
Jednou mi taktak uhnul. Trošku jsme se ťukli, jinak nic velkého.
Proběhly mezi vámi nějaké hecovačky nebo vtípky během zápasu?
Ano, něco tam bylo.
Už jste s bráchou proti sobě někdy hráli, nebo tohle byla premiéra?
Tohle bylo úplně poprvé, dřív jsme spolu hrávali akorát doma na zahradě.
Soupeř vás hodně dohrával. Je to pro vás osobně lepší, nebo máte radši, když hraje spíš technicky a do soubojů se moc nepouští?
Já jsem si nevšiml, že by nás kluci nějak dohrávali, ale pro mě určitě je takhle varianta lepší.
Další den hned Akademici, dva zápasy ve dvou dnech…
Pro mě to nebude problém, já jsem na takové varianty zvyklý.