Den s Nirem: dřív hrál nejen na nervy soupeře, ale i v kapele

BRNO – Betony, lapačkou i vyrážečkou ničí naděje soupeřových střelců na gól. Nir Tichon je od svého příchodu do Brna mezi tyčemi medvědí branky jako doma. Ale jaký je mimo led, když odhodí masku? To se dozvíte v dalším pokračování našeho seriálu, kde představujeme jednotlivé hráče Masaryčky. Pokud jste ještě neviděli předešlé díly, určitě si přečtěte o Pavlu Tomaníkovi, Vavim a Grmecovi.

Recept na to, jak dokáže puky držet mimo bránu Nir neprozradil. Ale co dělá pro nejlepší výkon před zápasem řekl. „Před tím než máme sraz v šatně, většinou asi dvě hodiny spím. Nemám však žádný speciální playlist. Poslouchám písničky, které mě dělají šťastného a plného energie. Nejlépe hraji, když se bavím. Proto mám sklon tančit a zpívat. A to v šatně i na ledě,“ popisuje izraelský brankář.

V Izraeli jsou lidé přátelštější

Přestože pochází ze státu na jiném kontinentu, velký rozdíl mezi oběma kulturami nevidí. „Češi jsou velice zdvořilí, ale nejsou skutečně otevření novým lidem. Naopak v Izraeli jsou lidé přátelštější. Ale také více upřímní, což je někdy na úkor zdvořilosti. Ale oba národy jsou milé,“ nastínil největší rozdíl Tichon.

Češi jsou milí. A co naše jídlo? „Mám ho fakt rád, ale samozřejmě nejlepší jídlo je to od mámy,“ usmívá se.

Na pivo však nepřesedlal. Nejradši má míchané drinky. „Nepiju tolik, jako většina lidí kolem mě. Ale když už si něco dám, nejvíce mi chutnají drinky,“ říká Nir.

Nir s přáteli

Ideální večer nebo den je podle Nira, když je v klidu s přáteli. „Můžeme jen posedět v hospodě nebo jít plavat, na bowling, zahrát si videohry či si jen pustit filmy nebo seriál,“ popisuje.

Kromě lapačky to Tichon umí i s bubny. „Než jsem se přestěhoval do USA, hrál jsem i v kapele. Kromě muziky jsem velký fanoušek Star Wars a Marvel,“ prozrazuje o svých zálibách pětadvacetiletý Izraelec, který také ovládá Krav magu.

Síla není to nejdůležitější

Nir hlídá klec Masaryčky

Kdyby nechytal puky v bráně, věnoval by se Nir akrobacii. „Opravdu obdivuji jejich fyzické dovednosti  a to jak dokáži pracovat se svým tělem. Nikdy jsem neměl za cíl stát se tím nejsilnějším. Vždy jsem se zajímal spíš o to, abych správně ovládal své tělo,“ říká Nir.

Jako první ze zpovídaných medvědů neprozradil nic, co by ho při tréninku nebavilo. „Jsem opravdu rád, že můžu hrát hru, kterou miluji. Takže z tohoto úhlu pohledu není v tréninku nic, co by bylo špatné. Navíc si opravdu užívám to být se spoluhráči na ledě i mimo něj. Máme spolu skvělé vztahy,“ uzavírá Tichon.